Jdi na obsah Jdi na menu
 


Reportáž: Máme rádi stromy

25. 11. 2013

MÁME RÁDI STROMY

Výjimečný projekt s názvem Máme rádi stromy vznikl s cílem vysazení nové aleje vzrostlých stromů poblíž městečka Pyšely, v okrese Benešov. A co s tím má společného kapela Please The Trees?

alej.jpg

Byla sobota ráno, 26. října, a já s lopatou a s malým zpožděním spěchala do mírného kopce k náměstí v Pyšelích. U pomníku se tu v devět hodin měli sejít všichni dobrovolníci, ochotní zapojit se do sázení nové aleje. Nikde nikdo, hustá mlha jen umocňovala mé špatné svědomí.

Už za první zatáčkou jsem ale mohla rozeznat obrysy skromné skupinky, mezi nimi i Moniku Olmrovou a Jindru Marešovou, hlavní organizátorky celé akce. Společně jsme pak pokračovali k místu výsadby, zvanému Ve Slatinách, vzdálenému odtud asi 1,5 km.

 

Poslání

Posláním projektu je vysazení 18 vzrostlých stromů podél polní cesty, oblíbené cyklostezky vedoucí z Pyšel do Velkých Popovic, a tímto vytvoření krásné, veřejné aleje. „To sem si vždycky přál," říká Honza Olmr, autor celé myšlenky. „Protože to tady chybí. Je to tady jen takový bahnitý, větrný a v zimě závěje."

Už před dvěma lety se pokoušel dohodnout s majitelem okolních rozlehlých polností, ale bez úspěchu. Letos na jaře oslovil majitelku zdejšího pozemku, paní Evu Jelínkovou, a ta s nadšením souhlasila: „Bude to paráda! Najednou se ta krajina zabydlí."

Honzova žena Monika si vzala celou organizaci na starost a jen k tomu dodává: „Honza by to nejradši udělal úplně sám, ale já si myslim, že je hrozně důležitý, aby se na výsadbě těch stromů podílelo co nejvíc lidí, protože pak maj sami jinej vztah k tý krajině."

 

Ve Slatinách

Když jsme dorazili na místo, siluety aut a postav v ranním oparu nám prozrazovaly, že zdaleka nejsme první. Rozprchli jsme se rovnou k jednotlivým kolíkům označujícím předem vyměřenou polohu stromů a pustili se do kopání. Ke každé jámě byl brzy přidělen stromek, já jsem vysloužila jablůňku. Půda byla poměrně ztuhlá a místy kamenitá, odevšad se ale ozývaly veselé hlasy a pokřiky dětí v upřímné snaze hloubit. Během necelé hodiny bylo všech 18 jam připraveno a všichni kopáči se zvolna vraceli zpět, na začátek budoucí aleje, kde nám zatím Jindra připravila občerstvení. Teprve teď začalo skutečné vítání i seznamování. Sluníčko pomalu rozehnalo všechen opar a byl to nádherný pohled na okolní louky, pole a pastviny s koňmi, vše sbíhající se k malému lesíku v údolí.

 

Výběr odrůd

A jaké stromy tu tedy dnes vysázíme? „Inspirovali jsme se Marií Terezií a jejím císařským výnosem," líčí Eva, „že se mají vysazovat stromy podél cest, aby veteráni, kteří jdou z války domů, měli po cestě co jíst, a taky aby poskytly zastínění. Chceme, aby se tu dalo taky utrhnout jabko nebo sebrat spadlý. Těch prvních 6 je ovocných, 3 starý odrůdy jabloní, 2 vysokokmenné hrušně a jedna třešeň, samosprašná. Zbytek jsou lípy, javory a duby, prostřídaný."

 

Ovocné stromky

Naše ovocné stromky nemají bal a vysychání kořenů jde velmi rychle, zasvěcovala nás Jindra. Jejich vysazení jsme tedy museli uspíšit. Nejprve zkypření podloží v jámě, vsazení stromku ve směru, ve kterém byl dosud zvyklý růst a pak už se lopaty jen míhaly, aby jámu zasypaly. Bylo nutné občas stromkem trochu zatřást, aby se hlína dostala všude a v kořenech nezůstaly prázdné dutiny. Krček kmene vždy 5 cm nad zemí, jen tak potom může strom dýchat. Na povrchu půdu pěkně udusat, v rovině s okolním terénem a vytvořit sadební val, aby se v něm voda dobře držela a zálivka se tak dostala přímo ke stromu.

Šlo to rychle a záhy bylo všech 6 ovocných stromků v zemi i vydatně zalito. Každý pak dostal potřebnou oporu a nakonec taky perforovanou ochranu proti okusu zvěří. U země stromky napadají především zajíci, výše zase hlavně daňci, kterých je tu v okolí plno.

Slunce krásně hřálo a Jindra s úsměvem podotkla: „Vznikne tu něco trvalýho! A taky je to příležitost pro ty lidi se potkat a to je vzácný. Připadá mi to hrozně fajn."

 

Financování

Když řešili otázku financování, přišla Monika s nápadem zažádat o podporu Nadaci Partnerství. „Oni právě podporujou místní komunity," říká, „který maj zájem budovat nějaký prostředí. Myslim si, že když se akce zúčastní víc lidí, pak je i lepší šance dostat na to ty peníze."

Na konci srpna jim dotaci schválili, vzhledem k velkému množství podpořených projektů se ale zástupci nadace nemohli k akci připojit.

„Určitě toho musíme co nejvíc nafotit," pokračuje Monika, „a hlavně je tu pak závazek následné péče, který je myslím tak na rok. Samozřejmě ale chceme, aby to tady vydrželo."

 

Please The Trees

Ve dvě hodiny mělo vypuknout sázení zbylých listnáčů, ale také byl na tento čas ohlášen příjezd současné hvězdy české hudební scény, kapely Please The Trees. Prý si na místě, kde vystoupí, vždy zasadí svůj strom a nejinak tomu má být i tady. A jak se k této akci vlastně dostali?

„No, Please The Trees jsme zvali už v létě," popisuje Monika, „a dali nám konkrétní termín 26. října. A do toho nám ještě vyšla ta dotace, takže jsme si řekli, že to spojíme, a že to bude úplně ideální. Ale vzniklo to fakt náhodou! Mají přijet ve dvě, chtěj si tady zasadit strom a zahrajou až večer v půl osmý na faře."

K nákladům na koncert ještě dodává: „To my musíme zaplatit sami, v dotaci ten koncert není zahrnutej. Tam je jenom vyloženě ten nákup stromů, nářadí a tak. To se musí vybrat na vstupným a na občerstvení." Povzdechne si: „Asi to doplatíme ze svýho."

 

Okrasné stromy

Bylo po druhé hodině a kapela stále nikde. Organizátoři tedy rozhodli, že s výsadbou zbylých stromů začneme sami a poslední 2 necháme pro ně. S radostí jsem se chopila lopaty, zatímco voda tekla proudem do hlubokých výkopů, odhalovaly se kořenové baly a vybíraly větší kameny. Někteří zase pomáhali se zatloukáním kůlů a zpevňováním konstrukcí okolo stromů.

V tu chvíli se nás tu pohybovalo okolo 60, tedy včetně dětí, plus další kolemjdoucí, kteří se porůznu zastavovali, aby se vyptali, co že se to děje. „Snad se tu nechystá další elektrárna?" vyjádřil svůj údiv jeden z nich. I přes snahu organizátorů informovat veřejnost o této akci dostatečně včas a po celém blízkém okolí nebyl termín tak docela ideální. Výborně se totiž kryl s volbami do poslanecké sněmovny, a téměř všechny plakáty, které na akci upozoňovaly, byly záhy přelepeny volebními kampaněmi. Monika k tomu dodává: „Je taky blbý, že jsou ty prázdiny, protože spousta lidí, kteří by třeba přišli mi i říkali, že je jim to líto, ale že jedou na dovolenou."

 

Příjezd kapely

Konečně jsme se dočkali a frontman kapely Václav Havelka i se svou ženou a dvěma syny dorazili na místo. Svůj strom si sami zasadili a bylo zřejmé, že Václav své zkušenosti má. Dokonce i jeho malým chlapcům to šlo dobře od ruky.

Krátce po čtvrté tak bylo vysazeno všech 18 stromů, které se teď majestátně vinuly podél hranice z pražců. „Možná," zasní se Eva, „že za 200 let nějaký strom převládne a budou tady velký koruny. My už tady nebudem, ale ty stromy možná jo."

Před rozloučením s naší novou alejí mne ale napadá ještě jedna otázka. Jaké mají naše stromky vlastně vyhlídky? „Každý z nich má přeťatý kořeny," říká Honza, „je oslabenej, jakoby po operaci. Já se ale sázim, že ty javory to přežijou, jsou jako plevel a vždycky se chytnou všude, kde je nesežerou zvířata. A ty lípy by taky měly vydržet. Za duby, za ty se ale musíme modlit!"

 

Koncert

Na faru v Pyšelích, která poskytla záštitu celému projektu, jsme dorazili téměř hromadně. Společnost se příjemně bavila na farní zahradě, někteří, ke své lítosti, ale museli zpět do Prahy. Když pak udeřila půl osmá, lidé se trousili jen poskrovnu. V připravené farní světnici se nás sešlo asi jen 40 a po osmé hodině už bylo jasné, že ji nedokážeme zaplnit. I přes tento fakt kapela spustila svůj repertoár a byla to paráda! Pro některé sice trochu hlučnější, ale to už k rocku neodmyslitelně patří. Please The Trees předvedli skvělou show! „Ještěže sme přijeli, je to super!" zaslechla jsem v hloučku za zády. Všichni

nadšeně aplaudovali a já se nemohla ubránit myšlence, že bylo vlastně úžasný, mít je tak trochu jen pro sebe!

„Hlavně, že se to lidem líbilo, hodně tleskali!" uzavřela to Monika. „Účast na sázení překvapivě vysoká a na koncertě překvapivě nízká." dodává Honza. „Sem ale rád, že se to povedlo."

 

 

Autor: Kateřina Obermaierová

 

Nadace Partnerství vznikla v roce 1991 a od té doby pomáhá lidem pečovat o životní prostředí ve svém okolí, a to díky grantům, odbornému poradenství, vzdělávání i vlastní inspiraci. Více informací na www.nadacepartnerstvi.cz

Kapela Please The Trees se zrodila v roce 2006 spojením legendárního písničkáře Václava Havelky a táborské rockové skupiny Some Other Place. Dnes už má za sebou desítky úspěšných vystoupení na festivalech po celém světě a letos se stali držiteli prestižního hudebního ocenění Anděl. Více informací na www.pleasethetrees.com

Občanské sdružení Fara Pyšely se postupně formovalo od roku 2007, kdy si skupina přátel pronajala tuto farní usedlost od Arcibiskupství pražského. Během pár let se z něj stalo živé společenské centrum, které se podílí na nejrůznějších občanských a kulturních aktivitách. Více informací na www.farapysely.cz

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář